O léčivých vlastnostech egyptských líčidel se zmiňují již staří řekové a římané. Egypťané věřili v magickou roli svého líčení, jehož nanesením na pleť se stávali chráněnci bohů Hora a Rea, kteří jeho prostřednictvím ochraňali jejich oči před infekcí z vody a větru.
Složení staroegyptského make-upu, zejména černě používané na výrazné oční linky, bylo z dnešního hlediska plné jedovatých a zdraví škodlivých sloučenin.
Francouzští vědci podrobili analýze 52 vzorků odebraných z líčidel exponátů uložených v Pařížském muzeu Louvre. Dali si za úkol přesně určit o jaké léčivé vlastnosti přesně šlo. V nové studii bylo zjištěno, že látky v nich obsažené zvýšily v kožních buňkách nárust oxidu dusnatého až o 240 procent. Dnes víme, že oxid dusnatý v malém množství dokáže nastartovat imunitní systém v boji proti bakteriím způsobujícím oční infekci.
Staří egypťané byli zkušení v léčbě očních chorob. Život v bažinatých oblastech Nilu, ale i na hranicích pouště, s sebou nesl značné riziko oční infekce. Ke kontaminaci nejčastěji docházelo větrem nebo vodou, v období záplav stačila vyvolat oční infekci pouhá kapička kontaminované vody. Jako prevence proti "zlému oku" byla doporučována aplikace černého líčení jako "amulet na kůži".
Současná analýza prokázala účinnost zmiňovaného doporučení. Silně černě nalíčené oči starých egypťanů snadněji odolávaly infekcím, díky rychlé reakci imunitního systému, kterou nastartovalo složení směsi líčidel, mimo jiné laurionit obshující olovo, a to bez ohledu na skutečnost, že z dnešního hlediska je toto složení toxické a zdraví škodlivé.
Egypťané si totiž všimli, že oči nalíčené černou pastou jsou odolnější vůči bakteriím zůsobujícím oční choroby. Staroegyptští chemikové na základě tohoto pozorování označili přírodní látky obsažené v příslušných líčidlech jako preventivní a léčivé prostředky zažehnávající infekci očí, a jejich směsi doporučovali do složení líčidel.
Mimo již zmiňovaného laurionitu se do líčidel míchal také zelenavý malachit, jehož nositelé tak byli pod ochranou bohyně Hathor (tzv. líčení udju) a galenit obsahující šedé rudy olova (tzv. líčení mesdemet). Galenit má prokázané desinfekční účinky a odpuzuje hmyz. Lékařské papyry často předepisují mesdemet proti různým postižením očí.
Dodnes ženy v Indii (používají v kosmetice hennu mehendi, pod patronací bohyně Lakšmí, s podobnou úlohou jako egyptské Hathor) nebo v Africe a arabských zemích (galenit) nedají dopustit na podobné přírodní sloučeniny obsahující jejich líčidla.
Podobné příklady, z dnešního hlediska překvapivých, lékařských pozorování a závěrů nalezneme v naší nedávné historii - například historický původ penicilinu, aspirinu, chininu, a podobně.
Spekuluje se též, že starověké jméno pro Egypt - kemet, též ve variantě kemi, znamenjící černé nilské bahno, dalo možná vzniknout, přes Řeky a Araby, pozdějšímu našemu pojmu chemie.
